ŘSD navrhne úpravy dálnice, aby urychlilo výstavbu D35

Dočkáme se někdy dálnice kolem Litomyšle? Tuto otázku si v posledních letech kladla řada občanů. Na sklonku roku 2019 vydal stavební úřad kladné územní rozhodnutí, proti němuž vzápětí podali odvolání představitelé některých okolních obcí a občanských iniciativ kvůli tomu, že podle nich zvolená trasa dálnice poškodí krajinu i zdraví občanů.

Kvůli tomu se ve čtvrtek 20. února 2020 na městském úřadu sešel generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR Radek Mátl se starostou Danielem Brýdlem, místostarostou Radomilem Kašparem, náměstkem hejtmana pro oblast dopravy Michalem Kortyšem a zástupci obcí Strakov, Janov, Němčice, Cerekvice, Tržek, Řídký a spolků Živé Kornice a Pro Litomyšl. Cíl schůzky? Seznámit se s názory všech zúčastněných stran a navrhnout řešení pro to, aby při stavbě dálnice nedošlo k několikaletému zdržení.

Na únorovém jednání opakovaně padlo, že trasa „nula“ z dokumentace k územnímu řízení se nebude směrově nijak měnit. ŘSD však začne v souladu s připomínkami okolních obcí připravovat návrhy na snížení negativních dopadů dálnice na občany i krajinu, například na výstavbu valů, protihlukových stěn, hustší osázení zelení a bude uvažovat o úpravě nivelity. „Chtěl bych poděkovat všem zúčastněným za seriózní jednání, všichni jsme se  snad poprvé shodli na tom, že dálnici potřebujeme, a to co nejrychleji. Racionálně teď musíme uvažovat, jak v rámci schválené trasy snížit hlučnost a další nepříjemné jevy, které dálnice bude mít na okolí. Pan ředitel si vytvoření těchto návrhů vzal jako osobní úkol a já za Pardubický kraj rád pomohu při přesvědčování kompetentních orgánů a ministerstvech o důležitosti uvolnění finančních prostředků pro navržená opatření, která vyplynou při přípravě projektu pro realizaci stavby. Dálnici D35 nepotřebuje pouze Litomyšl, ale je páteří celého kraje a České republiky,“ uvedl Michal Kortyš, senátor a náměstek hejtmana Pardubického kraje pro dopravu.

Osmiletá gymnázia

Autor: Tadeáš Bednarz – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=81598686
Gymnázium Aloise Jiráska, Autor: Tadeáš Bednarz

Čas od času se mezi odborníky, politiky i laiky diskutuje o tom, zda má smysl mít v rámci České republiky i Pardubického kraje tolik osmiletých gymnázií. Podle některých jich máme zbytečně moc a ubírají žáky základním školám. Jiní tvrdí, že jich máme akorát a jsou místem, kde mají nadanější žáci lepší podmínky k rozvoji. Ať je to jak chce, omezování osmiletých gymnázií je celonárodní otázkou pro odborníky a politiky, kteří by za něj nesli odpovědnost. Já osobně si myslím, že i kdyby se někdy v budoucnu měl omezovat počet osmiletých gymnázií, to litomyšlské by na pomyslný seznam vůbec nepatřilo! Proč?

Gymnázium Aloise Jiráska v Litomyšli každoročně eviduje vysoký počet přihlášek ke studiu, počet přihlášek ke studiu v osmiletém gymnáziu překračuje počet přijímaných uchazečů téměř čtyřnásobně. Ve školním roce 2018/2019 konalo přijímací zkoušku do osmiletého gymnázia v Litomyšli 112 uchazečů, což je třetí nejvyšší počet mezi gymnázii v Pardubickém kraji. Uchazeči o vzdělávání v osmiletém gymnáziu v Litomyšli dosáhli v testech z matematiky i z českého jazyka nejlepšího percentilového umístění mezi všemi osmiletými gymnázii v Pardubickém kraji a jejich průměrná úspěšnost v obou testech byla téměř o 5 % lepší než průměr osmiletých gymnázií v České republice.

Stejně úspěšní jsou žáci Gymnázia Litomyšl také při ukončování studia. Vysoké procento maturantů skládá maturitní zkoušku z matematiky (téměř 60 %, průměr v gymnáziích v kraji je menší než 30 %), fyziky (více než 30 %) a chemie (více než 30 %). V jarním zkušebním období školního roku 2018/2019 všichni žáci Gymnázia Litomyšl úspěšně složili maturitní zkoušku, přičemž průměrná neúspěšnost žáků gymnázií v České republice byla větší než 7 %. Maturanti gymnázia v Litomyšli dosáhli nejlepšího percentilového umístění ve zkoušce z českého jazyka v porovnání se všemi gymnázii v Pardubickém kraji. Více než 50 % absolventů gymnázia je každoročně přijato ke studiu přírodovědných nebo technických oborů na vysokých školách.

Žáci gymnázia jsou velmi aktivní a úspěšní v průběhu celého studia. V Excelenci středních škol, která hodnotí žáky a školy podle výsledků v soutěžích, byli žáci Gymnázia Litomyšl ve šk. roce 2018/2019 druzí nejlepší v kraji. Žáci gymnázia získávají pravidelně i další významná ocenění, jako jsou např. Cena Učené společnosti Akademie věd České republiky, Česká hlavička, Mladý talent Pardubického kraje, a pravidelně úspěšně reprezentují Českou republiku v mezinárodních soutěžích, zejména Intel Isef, ISWEEP, China Adolescents Science and Technology Innovation Contest – všichni ocenění byli žáky osmiletého studia.

Michal Kortyš

Článek uveřejněn: LILIE – Zpravodaj města Litomyšle Lilie 11/2019
https://www.litomysl.cz/soubor_zobraz.php?lang=cz&co=lilie&soubor=1572856627068_lilie_2019_11.pdf

Představujeme kandidáta do Evropského parlamentu z Pardubického kraje

Volby do Evropského parlamentu se kvapem blíží a volič nejen z Litomyšlska váhá, zda jít k volbám a případně jakého kandidáta podpořit. Z našeho nejbližšího okolí můžeme zcela jistě nabídnout kvalitního kandidáta a tím je

prof. RNDr. Josef Hynek, MBA, Ph.D.

prof. RNDr. Josef Hynek, MBA, Ph.D.

Narodil se v roce 1965. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a poté britskou University of Hull. Svůj profesní život spojil s Univerzitou Hradec Králové. Byl členem týmu, který zde zakládal Fakultu informatiky a managementu (FIM) a poté úspěšně vedl jako její děkan. V letech 2008–2016 byl rektorem Univerzity Hradec Králové. Zasloužil se o vznik Přírodovědecké fakulty a významně se podílel na rozvoji mezinárodních styků celé vysoké školy. Po skončení druhého funkčního období byl znovuzvolen děkanem Fakulty informatiky a managementu, kde nyní působí. Je profesorem v oboru informační management. Jeho práci ocenila společnost Microsoft v rámci celosvětového projektu Heroes Happen Here a byl finalistou soutěže Manažer roku 2010. Žije s rodinou ve Vysokém Mýtě, kde už šesté období pracuje jako člen městského zastupitelstva za ODS. Je ženatý, má dvě dcery.

Facebookové stránky profesora J. Hynka

Volby do Evropského parlamentu

Vážení spoluobčané, ve dnech 24. – 25. května se konají volby do Evropského parlamentu (EP). Mnozí z vás těmto volbám nepřikládají důležitost, a to zejména proto, že Evropa je běžnému člověku mnohem více vzdálená a anonymní než účast a zapojení na parlamentních či komunálních volbách. Pro někoho jsou volby jen symbolem zmaru a boje s větrnými mlýny a pro někoho naopak možností, jak přispět a spolurozhodovat, kam se bude Evropa v následujících letech ubírat.

Někteří si jistě vzpomenou, jak v roce 1989 skandovali lidé v Litomyšli a drželi transparenty: „Chceme svobodné volby!“. Dnes po 30 letech je máme a zjišťujeme, že máme problém, aby k nim vůbec někdo přišel.  Účast ve volbách do EP při vstupu do EU v roce 2004 byla 28,3 % a v posledních volbách v roce 2017 pouhých 18,2 %. Volby do EP jsou jedny z nejméně populárních voleb a je důležité si položit otázku proč tomu tak je?

Od počátku našeho členství jsme si zvykli z Evropy brát a málo jí vracet. Občané si spojují EU pouze s dotacemi či regulacemi a restrikcemi. Připomeňme zákazy žárovek, vysavačů, igelitových tašek, … Členství v EU není a nemá být pouze o restrikcích, byť to tak mnohdy bývá našimi politiky úspěšně interpretováno – „My nic, to ta zlá EU“. Členství v EU je zejména o partnerství, to znamená, že jeden druhému naslouchá a vytváří jednotu, tam kde to smysl dává (jednotná pravidla trhu, celní unie, Schengenský prostor, roaming v zahraničí) a naopak nebude diktovat, tam kde to smysl nedává – respektování suverenity každého státu, jeho kulturních a sociálních odlišností by mělo být samozřejmostí. EU by zde měla být pro státy a nikoliv naopak.

Ohlédněme se však také za tím, co se díky členství v EU za uplynulá léta podařilo. Nemalé prostředky plynuly na rozvoj našeho města (zámecké návrší, bazén, …) a regionu (odkanalizování, kotlíkové dotace, …), díky různým operačním programům získaly podporu naši podnikatelé či občané (ve školství, sociální oblasti, zdravotnictví, …). Dětem je umožněno lepší vzdělání, možnost vycestovat a účastnit se výměnných či studijních pobytů (Erasmus). Našim zemědělcům je poskytována podpora v rámci přímých plateb či Programu rozvoje venkova.

Díky volnému pohybu osob, zboží, kapitálu mají naši občané šanci na uplatnění v EU, ale stejně tak mohou i občané z EU fungovat i u nás. Záleží tedy na každém z nás, jak s touto příležitostí naloží a zda využije své právo volby rozhodovat a svou litomyšlskou kapkou přispět Evropě.

Pojďme volit zodpovědně – rozumem, srdcem, Litomyšlí 💙

Ing. Lukáš Novák, člen ODS

Vyjádření ODS k lednovému semináři o výstavbě dálnice D35

Setkání mělo za cíl informovat především nově zvolené zastupitele o průběhu přípravy výstavby D35 v původní navržené trase var. 0 dle ZUR. Tato trasa byla v minulosti několikrát detailně posuzována z nejrůznějších pohledů a shledána jako optimální. Jen málokterá část trasy dálnice byla tak podrobně zkoumána s tak jednoznačným závěrem. Speciálně ke zhodnocení našeho úseku Litomyšl – Janov byla dne 22. srpna 2017 svolána „Centrální komise ministerstva dopravy“, která všemi sedmnácti hlasy rozhodla o pokračování přípravy výstavby pouze v této trase. Z jednání jsem měl proto dobrý pocit, že Litomyšl svým rozumným přístupem nezdržela výstavbu dálnice ani o jediný den. Využijme upřímnou
snahu státu a ŘSD tuto dálnici konečně vybudovat. Vždyť evropské peníze existují a ČR je mnohdy neumí ani vyčerpat.

Josef Janeček, předseda MS ODS Litomyšl

https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/57/infoletak_d35-litomysl-janov.pdf